Fandíme nápadům a podnikavým lidem. Všem, kteří nehledají výmluvy, ale vymýšlí řešení. Fandíme Anně a Adéle, které dostaly nápad v oblasti, kde zdánlivě bylo vymyšleno vše – v oděvním průmyslu. Polokošili jistě znáte, je pohodlná, ale udržet límeček vyžehlený je nemožné. Holky vzaly pevný límeček z košile a přišily jej na polo. „Šijeme v Brně, z českých
Židovská svatba pro nás donedávna byla něčím tajemným, vzrušujícím, skoro pohádkovým. A skoro nic se na tom nezměnilo… Střih. Noam nasedá na charterový let z Tel Avivu do Prahy a… v MeetFactory potkává Kristinu, aby si ji po pár letech v Praze vzal. První věc, se kterou se svatební fotograf musí na židovské svatbě vypořádat, je povinná pokrývka hlavy
Vsi zasmušile z rána dýmajíčernými kouři nad střechami…Leč zelenají stromy, ticho luka polí zlatě zpívá útěchami..Jsou vody bystré prudké vášně žen,den jarní tkne se tě jak ruka bílá,že úder ucítíš, ba zdá se ti,to z vůně narcisu se rodí duše milá..Intimních časů hovor duchovýti zašlá slova v duši znovu křísí.Ty usmíváš se však, vždyť sny
Grüezi! Od chvíle, kdy jsem se v první polovině června rozloučil s Barbarou a Ondrou, uplynulo moře času. Přesto mě neopustilo nadšení, které v člověku nějaký čas po návratu ze zahraničí ulpívá. Švýcarsko je země, která dovolí nadechnout se. Být ohromený, šťastný a slušný. Barunka s Ondrou žijí v Bernu a seznámili jsme se díky jejich svatbě,
Před časem jsme se s Jirkou bavili o tom, jak je zábavné procházet si stará alba z dětství. Naši rodiče jednou za čas nechali vyvolat film, na kterém už se nashromáždili fotky z oslav, dovolených a běžných rodinných okamžiků. Nikdo už si moc nepamatoval, co všechno vlastně na filmu je. Doufali, že tam nějaké povedené záběry budou. Nakonec ale stejně do alba pečlivě nalepili všechny vyvolané fotky, takže teď můžeme vzpomínat na dovolenou v Chorvatsku. Přestože ta fotka není dokonalá, šklebíme do sluníčka a z hlavy nám trčí pouliční lampa, vybaví se nám moře, teplo, obrovské kopečky zmrzliny a nafukovací kruh, se kterým jsme s bráchou skákali do vln. Díky rodinným albům můžeme zavzpomínat na okamžiky, které v paměti pomalu blednou.
Kdy naposledy jste lepili fotografie do alba? Tiskli novou fotku do rámečku? Věříme, že fotky si zaslouží, abyste se na ně dívali co nejčastěji. A aby vám vzpomínky nevybledly, je třeba zvolit kvalitní způsoby tisku.
Svatba Karolíny a Kamila pro nás byla další výzvou a zároveň náročným, nevšedním a krásným zážitkem. A především, byl to pro nás vůbec první výlet do světa neslyšících. Tichého, ale o to srdečnějšího. Po příjezdu nás čekalo vřelé přijetí a po chvíli jsme si dokázali porozumět i beze slov nebo znalosti znakového jazyka…
Vše začalo jednou esejí na angličtinu, která se měla odevzdat do 17.00…
Jirka a Marjorie se poprvé potkali během jejich prvního roku studia na Harvardu. Navzdory tomu, že byli na angličtinu v rozdílných třídách s různými profesory, oba museli osobně odevzdat vytištěnou verzi jejich eseje 5. října 2009 do 17.00 v téže budově. Několik minut před uplynutím této lhůty byli jedinými studenty, kteří vešli do budovy. Když Jirka vkládal svoji esej do kastlíku se jménem jeho profesorky, Marjorie si všimla, že ta esej není sešitá.
„Hej, nechceš to secvaknout?“
„Jasně! Nevíš, kde bych našel sešívačku?“
A od té doby už byli jenom spolu.
Proč se vlastně jezdit vzít někam mimo město, ve kterém žijete? Nedává naopak smysl prožít svoji svatbu v místě, kde to znáte, v ulicích, kterými chodíte každý den? Denisa s Davidem nám opět připomněli, jak je svatba krásná, když odráží to, jací novomanželé jsou, co je spojuje a charakterizuje. Svatební šaty nemusí být bílé, svatební střevíčky
Ona je z Číny, on z Česka a jejich cesty se spojily v Austrálii. Seznamte se s Chen a Filipem, párem sympaťáků se zálibou v čaji a cestování, kteří se rozhodli pozvat své rodiny a přátelé z celého světa do Brna. Aby vyslechli, jak si řeknou své ano. : ) S oběma jsme se setkali pár dnů před svatbou na zásnubním focení, abychom si vyzkoušeli, jak nám to bude klapat. My musíme říci, že to byla paráda!
Máme rádi svatby, ze kterých je cítit, že se novomanželé nebáli udělat si to po svém. Bez ohledu na to, „co by se mělo“, „co se sluší“ a „jak se to dělá“. Jít bosky k oltáři, nechat si vlasy zaplést kamarádkou, mít svatbu bez alkoholu… Na své vlastní svatbě přeci nemusíte dodržovat žádná pravidla, jde především o to, aby to byl krásný den pro vás a vaše blízké. Svatba je oslavou lásky dvou lidí a také příležitostí poděkovat rodičům a přátelům za to, že tu pro vás byli a jsou.
